|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jsme mladá dynamicky se rozvíjející společnost se zdravotnickou registrací, která reaguje na vývoj situace související s novým Zákoníkem práce č. 262/2006. Dle § 192 odst. 6, vzniká zaměstnavateli právo kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně neschopného práce, ale i povinnost vyhotovit o kontrole písemný záznam. Kontrolu nemocných provádějí lidé v civilu. Nejde o tzv. černé šerify, ale o střední zdravotnický personál. Cílem kontroly totiž není nemocného vystrašit, ale navázat osobní kontakt a třeba i zjistit původ jeho nemoci. Často to může být jenom stres z komunikace s nadřízeným či nevhodné pracovní prostředí, nebo vlastní podpůrná léčba, která nebyla konsultována s lékařem.
„Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande!"Výrok o tom, že celý český národ je banda simulantů, patří doktoru Grünsteinovi, který dietou, podáváním aspirinu a chininu v kombinací s výplachy žaludku, klystýrem a studenými zábaly léčil revmatismus dobrého vojáka Švejka. Jeho metoda byla levná a přitom velmi účinná. Naprostá většina jeho pacientů se obvykle už po absolvování několika málo léčebných procedur zázračně uzdravila a ještě ráda se rychle nechávala odvelet zpět ke svým regimentům na frontu, aby mohla bojovat za čest císaře pána. Dnes je přístup lékařů při uznávání pacientů za práce neschopné přeci jen poněkud jiný. Pro získání minimálně týdenní neschopenky často stačí zajít na středisko a u svého obvodního lékaře chvíli předstírat třeba bolesti zad. O tom, že této možnosti lidé hojně využívají, svědčí údaje o nemocnosti. Stát se tomuto zneužívání sociálních dávek snaží bránit tím, že kontroluje nejen lékaře vystavující neschopenky, ale také jejich pacienty, zda dodržují léčebný režim. Kontroloři České správy sociálního zabezpečení v roce 2006 provedli přes 247 722 kontrol, což je 8,63% z celkového počtu práce neschopných.
Zaměstnavatel má více možností, jak zabezpečit kontrolu práce neschopných. Může zřídit nové pracovní místo kontrolora práce neschopných, nebo pověří přímo nadřízené na jednotlivých úsecích. V praxi to bude vypadat tak, že mistři a vedoucí budou více sledovat, jak často a dlouho jsou zaměstnanci práce neschopni a zda dodržují léčebný režim v místě uvedeného bydliště. Toto řešení má ovšem své nevýhody. Finanční zátěž na zřízení nového pracovního místa, není záruka na provedení korektní kontroly a v neposlední řadě, kdo zkontroluje kontrolora? Aby kontrola práce neschopných byla korektní a důsledná, může zaměstnavatel pověřit soukromou agenturu, jejichž pracovníci budou provádět kontrolu práce neschopného v místě uvedeného bydliště.
Podle platných předpisů lékař uzná občana dočasně práce neschopným, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání nebo dosavadní samostatnou výdělečnou činnost. Záleží tedy nejen na celkovém zdravotním stavu pacienta a závažnosti jeho akutního zdravotního problému, ale i na charakteru pracovní činnosti, kterou v rámci svého zaměstnání či podnikání vykonává. Lékař, který uzná občana práce neschopným, vystaví doklad o pracovní neschopnosti sestávající z legitimace práce neschopného a hlášení zaměstnavateli nebo úřadu práce a příslušné správě sociálního zabezpečení. Pracovní neschopnost začíná dnem, kdy ji lékař zjistil, v odůvodněných případech až s třídenní zpětnou účinností (zejména nebyl-li lékař včas k dosažení). Rozhodování o způsobu léčby a stanovení léčebného režimu je v kompetenci ošetřujícího lékaře. Musí přitom postupovat odborně v souladu s etikou a stanovenými lékařskými postupy a předpisy. Lékař ukončí pracovní neschopnost, zjistí-li vyšetřením, že důvody pro uznání občana práce dočasně neschopným již pominuly. Pracovní neschopnost by však lékař měl ukončit i tehdy, jestliže se občan bez vážných důvodů nedostaví ve stanoveném termínu k lékařskému ošetření. Pracovní neschopnost může ukončit i příslušná správa sociálního zabezpečení, shledá-li v rámci své kontrolní činnosti, že pro její další trvání není žádný relevantní medicínský důvod.
Někteří lidé si pobyt na neschopence pletou s placenou dovolenou. Využívají tak zejména skutečnosti, že většina lékařů nechá doma na neschopence raději i simulanta, než aby poslali do práce nemocného člověka, který by je pak mohl žalovat pro zanedbání odborné péče. Někteří z těchto zdravých nemocných se pak ani neobtěžují dodržovat léčebný režim stanovený lékařem. Právě na jejich odhalení je zaměřena kontrolní činnost prováděná pověřenými pracovníky. Od nového roku pak bude provádění těchto kontrol v prvních čtrnácti dnech trvání pracovní neschopnosti věcí zaměstnavatelů. Povinnost dodržovat léčebný režim je pro pojištěnce veřejného zdravotního pojištění stanovena zákonem. Osoba čerpající nemocenské dávky je povinna umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu. Práce neschopný je povinen umístit jmenovku a zajistit funkční zvonek na adrese svého pobytu. Pracovník, který se prokáže oprávněním ke kontrole, má právo po dočasně pracovně neschopném požadovat průkaz totožnosti a doklad o pracovní neschopnosti, do něhož zaznamená datum a čas kontroly a svůj podpis.
Kontroly dodržování léčebného režimu probíhají v průběhu celého týdne, někdy i večer nebo o víkendu. Podnět k provedení kontroly může dát ošetřující lékař, posudkový lékař správy sociálního zabezpečení, úřad práce nebo zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec pobírající nemocenské dávky současně vykonává jinou činnost. Není-li práce neschopný občan na jím udané adrese kontrolou zastižen, je mu zde zanecháno oznámení o provedené kontrole obsahující mj. poučení o povinnosti navštívit nejpozději následující den ošetřujícího lékaře. Pokud takováto situace nastane, další postup vždy záleží na okolnostech každého případu. Každý takto přistižený práce neschopný má možnost vysvětlit důvody své nepřítomnosti zaměstnavateli a na příslušné správě sociálního zabezpečení. V případě porušení stanoveného léčebného režimu práce neschopným občanem mu příslušná správa sociálního zabezpečení může snížit nebo odebrat nemocenské dávky, popř. jeho pracovní neschopnost ukončit. Od ledna se tyto sankce zpřísní. Nemocenské dávky budou moci být kráceny nebo odejmuty i za dobu, za kterou již byly vyplaceny. Za závažné porušení léčebného režimu dočasně práce neschopného navíc může občan dostat pokutu až do výše 20 000 Kč.
Dnes stíňový ministr práce Zdeněk Škromach (ČSSD) tvrdí, že nový systém bude výhodný pro zaměstnance i podnikatele. Odvody mají zaměstnavatelům klesnout z 3,3 procenta na 1,4 procenta. Škromach již dříve uvedl, že stát tak sice vybere o 18 miliard korun do rozpočtu méně, tyto peníze ale firmám zůstanou. Na náhrady mzdy nemocným z nich mají zaplatit asi devět miliard Finanční analýza je ovšem jiná. Pokud by byl člověk se mzdou 20 000,- korun nemocný dvakrát ročně po 14 dnech, zvýšily by se firmě náklady na pracovníka o více než 5 000,- korun. V případě Moravskoslezského kraje, kde je průměrná délka trvání 42,64 dne, by tato částka přesáhla 10 000,- korun. Při jedné nemoci ročně v délce 14 dnů by firma naopak vydělala necelých 500 korun.
Z uvedených statistik vyplývá, že ČSSZ byla schopna provést kontrolu v roce 2006 pouze u 8,63% práce neschopných, a v 2,49% zjistilo porušení léčebného režimu. Za první pololetí roku 2007 bylo zjištěno 3,54% porušení léčebného režimu.
Ceny jsou individuální závislé na více faktorech, proto Vám na požádání zpracujeme cenovou nabídku.
e - mail: kpnsro@email.cz
kontaktní osoba: Aleš Lexa mobil: +420 608 730 006 e - mail: ales.lexa@seznam.cz
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
